Komunitní centrum v Otíně vzniká konverzí dlouhé hospodářské stodoly, která je součástí památkově chráněného areálu zámku. Místo další nové stavby pracujeme s tím, co už na místě existuje: s masivními zděnými stěnami, velkorysým vnitřním objemem, rytmem původních bran a konstrukcí střechy. Do této pevně dané obálky vkládáme novou obytnou strukturu – dům uvnitř domu.
Nový program kombinuje trvalé bydlení, pět apartmánů pro krátkodobé ubytování, malou kavárnu a prostor pro výstavy a další společenské aktivity. Jednotlivé funkce jsou uspořádány tak, aby spolu mohly fungovat, ale zároveň si zachovaly potřebnou míru soukromí. Důležitou součástí návrhu je vztah k hospodářskému dvoru se vzrostlým kaštanem, který zůstává přirozeným středem areálu.
Nová vestavba se stávající konstrukce nedotýká víc, než je nutné. Otevíráme pouze místa potřebná pro světlo, výhled a vstup a zachováváme čitelnost původní stavby. Těžké zděné a železobetonové prvky nové struktury vytvářejí obytné jádro, zatímco prázdné části stodoly si ponechávají původní měřítko a syrovost. Staré a nové tak nejsou sjednoceny do jednoho obrazu, ale zůstávají vedle sebe.
Záměr nespočívá v návratu stodoly do historického stavu. Její proměnu chápeme jako další vrstvu v dlouhém životě stavby. Zachováváme základní hmotu, měřítko a prostorovou velkorysost objektu, zatímco nové konstrukce a otvory přiznáváme jako současný zásah. Střecha z falcovaného plechu a průsvitného sklolaminátu nechává do interiéru pronikat proměnlivé denní světlo.
No items found.
No items found.
