Revitalizace území bývalého Bruselského pavilonu na pražském Výstavišti navazuje na stopu mimořádné stavby, která reprezentovala Československo na EXPO 1958 v Bruselu. Pavilon byl v roce 1960 přenesen do Prahy, po požáru v roce 1991 však zanikl a na místě zůstala především jeho základová deska. Návrh tuto vrstvu historie neskrývá, ale využívá ji jako základ nové identity místa. Studie vznikla ve spolupráci se zástupci Rozvojových projektů Praha a Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy. Cílem je vytvořit rychle realizovatelný a ekonomicky úsporný veřejný prostor pro děti, dospělé i seniory. Stávající železobetonová deska je po lokálním ošetření znovu využita jako platforma pro park, čímž se minimalizují stavební zásahy i náklady. Většina navrženého mobiliáře je standardizovaná, přenositelná a opakovaně použitelná, což odpovídá dočasnému charakteru zásahu. Prostor je členěn do soustavy vzájemně propojených zón s odlišnou atmosférou a programem: vodní hry, klidová část, park soch, obnovená fontána, dětské atrakce s open-air kinem, vstupní piazzetta a plocha zeleně se stolními hrami. Dochované povrchy jsou podle stavu repasovány, doplněny nebo lokálně upraveny. Nová výsadba vícekmenných stromů, travino-bylinných směsí a okrasných trav sceluje různorodý prostor a podporuje jeho parkový charakter. Výrazným motivem návrhu je voda. Vodní sopka, strouha s drobnými atrakcemi, brouzdaliště, pumpa, pítko a obnova původní fontány vytvářejí systém, který lze realizovat postupně v několika etapách. Umění získává vlastní zónu se sochami na navržených soklech, doplněnou pobytovým schodištěm a dalšími prvky. Součástí studie je také manuál použitých materiálů a prvků. Návrh tak proměňuje pozůstatek zaniklé architektury v živý veřejný prostor a současně zachovává čitelnou paměť místa.
