
Historický dům v centru Týna nad Vltavou oranicky „vyrostl“ postupným rozšiřováním barokního
hospodářství. Z toho důvodu je dispozice v přízemí velmi členitá. Většina místností je zastropena valenou
klenbou. Na počátku 20. století bylo přistavěno druhé patro, ale z důvodu začátku I. Světové války zůstalo
nedokončeno. Byly zbudovány pouze obvodové zdi a nový krov. O téměř sto let později se majitelé
rozhodli dům dostavit...
Vzhledem k rozrůstající se rodině byla stávající kapacita domu již nedostačující. Navíc místnosti v
přízemí trpěly nedostatkem denního světla. Přání investorů proto bylo vybudovat v druhém nadzemním
podlaží nové pokoje, tak aby každá rodina měla svou vlastní ložnici a v přízemí propojit nejhodnotnější
místnosti do obytné haly s jídelním stolem a kuchyní.
Návrh přetavil požadavky do funkční podoby. Ložnice se v horním patře „obtáčejí“ kolem centrální haly s
velkým francouzským oknem s výhledem do zahrady. Místnosti dominuje původní barokní komín, který
prochází volně prostorem. Konstrukce stropů vestavěného patra je spřažena s historickým krovem, jehož
trámy jsou ve všech místnostech stále patrné. Na zahradu je možno hledět z dlouhého balkonu
přístupného z haly. Všechny nové příčky ve druhém podlaží jsou z cihly plné, jejich režný, neomítaný
povrch umocňuje neokázalou atmosféru venkovského sídla.